Podnikoví právníci se vrací na výsluní a z poradců se mění v hybatele vývoje produktů

Jde o druhou nejčastější právnickou profesi po advokátech. Jak se vyvíjí, proč se emancipuje, co vyžaduje a co naopak nabízí? Nejen to se probíralo na akci projektu Lex Elite, kde byli hlavními aktéry debaty Michal Kalvoda z Kooperativy, Martin Berdych z Komerční Banky a Alica Koblovská z Arete.

---

Profese zažívají vzestupy i ústupy ze slávy a nejinak je tomu u firemních právníků. Za socialismu se těšili výsostnému postavení. Existovaly podzákonné právní předpisy, která definovaly základní parametry tohoto povolání a dávaly mu legislativní základ. S rokem 1989 této éře odzvonilo a firemní právníci se dostali do stínu sluncem zalité advokacie, která prožívala rozmach s budováním kapitalismu. „Řekl bych, že profese firemního právníka prodělává v posledních deseti patnácti letech renesanci s tím, jak roste role významných finančních skupin a velkých korporací v české ekonomice,“ shrnul historický exkurz Michal Kalvoda, Head of Legal v Kooperativě.

Jaké má tato renesance rysy a jak se mění pozice firemních právníků i náplň jejich práce? Všichni tři účastníci debaty se shodli, že zásadní je porozumění ve vztahu s akcionářem. „Firemní právník se musí snažit maximálně vyhovět přáním akcionáře, zajímat se o to, čemu se říká big picture a sledovat kontext a celkovou strategii skupiny, kam směřuje a co jsou priority a očekávání vlastníků,“ prohlásil Kalvoda. Za účelem naplnění ambicí akcionářů je potřeba často jít na hranici toho, co umožňuje české legislativní prostředí. Úlohou compliance je pak ohlídat, aby tato hranice nebyla překročena. Compliance je součástí tzv. druhé linie obrany a jeho úkolem je zejména prevence, kontrola a  zajištění souladu s veškerou regulací. V Kooperativě funguje samostatný odbor compliance, který má nezávislé postavení. 

„Société Générale podniká v 60 zemích a má více než sto tisíc zaměstnanců, takže je určitě potřeba z lokálního českého pohledu vnímat strategii skupiny, překládat to právnímu týmu a pracovat s tím, protože bez toho bychom nedělali dobře svoji práci,“ notoval si s kolegou z Kooperativy Martin Berdych, Legal Services & Corporate Affairs Manager v Komerční bance.

Na základě své bohaté zkušenosti přispěl k tomuto tématu ve svém úvodním slově k celé akci i člen představenstva Kooperativy Martin Laur. Ve vztahu s nejvyšším vedením, které akcionáře zastupuje, je podle něj třeba držet probyznysový přístup. „Všichni, co děláte v právních úsecích ve velkých firmách, dobře víte, že přednáška o paragrafech, strašení zákony a soudy nefungují. Důležitý je pragmatismus, porozumění byznysu a schopnost dávat ve správný moment přiměřené rady,“ uvedl.

Osobitý pohled může vzejít ze zkušenosti v menší finanční skupině. Žádný právník podle Alice Koblovské, která je Chief Legal Officer v Arete, nemůže jít proti zájmům akcionářů. „Pro mě je ale důležité mít nějaké pole působnosti a umět říct ne tehdy, když ne vše, co akcionář nebo vedení chce, lze uskutečnit nebo dává smysl. Když právník má tu sílu a řekne: tady jsou hranice, tak i negativní odpověď je na konci dne prospěšná,“ řekla.

Různé druhy autonomie

S pozicí firemních právních expertů úzce souvisí jejich autonomie. Velké podpoře se podle Martina Berdycha těší autonomie jednotlivců v rámci týmu. „Je to i strategie velkých advokátních kanceláří, kde se právníci velmi specializují a v té specializaci jsou pak zcela autonomní. Je to důležité pro jejich vlastní rozvoj i pro to, aby právní služba fungovala efektivně, kvalitně a rychle,“ popsal. 

Jinou věcí je podle něj autonomie jednotlivých právních týmů. V Société Générale pracují se znalostními huby v jednotlivých jurisdikcích, což znamená, že v České republice existuje jeden velký právní tým pro prakticky všechny společnosti skupiny. „Tam je potřeba akcentovat především spolupráci, jednotná pravidla a jednotné nastavení systému fungování právních útvarů, protože přidanou hodnotu z globálního pohledu získáte jenom tehdy, když existuje nějaká struktura a rámec právní služby globálně,“ shrnul Berdych. V rámci právních služeb Société Générale tak funguje například množství legal practice groups, které se pravidelně schází a sdílejí know-how v jednotlivých právních specializacích.

V Kooperativě se těší lokální právní tým značné autonomii. „Nemám pocit, že bychom byli jakýmkoliv způsobem řízeni z naší vídeňské centrály. Za svou šestnáctiletou kariéru jsem zažil jediný summit právníků skupiny VIG, který byl ve Vídni asi před třemi lety. Ale jinak se centrála ozve v situaci, kdy chce řešit nějaký konkrétní problém, nebo tam běží nějaký projekt s přesahem do ČR. V takovém případě je potřeba obratem reagovat a komunikace může být velmi intenzivní,“ přiblížil realitu v přední tuzemské pojišťovně Michal Kalvoda.

Autonomie je podle něj pro právníky výraznou součástí motivace, a proto ji potřebují. „To znamená mít také určitý respekt a slovo u jednacího stolu. To se snažíme podporovat tak, aby naši právníci mohli působit jako samostatné jednotky a v zásadě každý měl svěřenou agendu, kterou samostatně vyřizuje, řekl Kalvoda.

Změna filozofie

Stále důležitější otázkou je postavení právníků vůči ostatním složkám firmy. Alica Koblovská soudí, že lze zaujmout postoj externího poradce: tady máte můj názor a naložte s ním, jak uznáte za vhodné, nebo opravdu cítit a zodpovědnost za výsledná rozhodnutí a tím pádem za směřování firmy. Sama je druhý případ a chce, aby řešení bylo dotáhnuto do konce k její právní spokojenosti.

Také v dalších firmách je zjevně trendem druhý zmíněný přístup. V Komerční bance se například stali právníci součástí týmů vyvíjejících produkty, což pro ně byla podstatná filozofická změna. „To znamená, že nemohou jenom čekat, až se jich byznys zeptá na právní stanovisko, ale naopak se musí sami zajímat o informace, protože jsou do určité míry spoluvlastníky vznikajícího produktu,“ vysvětlil Martin Berdych.

Naznačil tak směr, kterým by se role in-house právníku měla ubírat i do budoucna. „A to je jakási transformace z právní podpory k leadershipu. Myslím, že tam bychom měli aspirovat a převzít iniciativu a ukazovat směr,“ uvedl Michal Kalvoda.  Právníci mohou byznys nejen podporovat, ale i vytvářet a být například efektivními projektovými manažery.

Pomocná ruka zvenčí se stále hodí

Ačkoli firmy disponují zdatnými znalci práva, využívají i externí právní služby. Například v Komerční bance však vlastní právní tým rozšiřuje své specializované schopnosti a s tím podle Martina Berdycha během posledních let náklady na externisty klesají. „Už dlouhou dobu děláme interními silami téměř všechny spory. Pomoc zvenčí využíváme, když potřebujeme vyřešit otázku odpovědnosti, daná specializace nám v týmu chybí, případně nemáme kapacitu,“ uvedl Berdych.

Naproti tomu v Arete využívají externích právních služeb ve velké míře. Investiční skupina má totiž poměrně málo průběžné právní práce, protože základem jejího byznysu jsou primárně transakce – investice a jejich následné prodeje. „Naštěstí nepotřebujeme litigační oddělení. A pokud jde o investice, tak vzhledem k tomu, že fond jednou aktivum bude zase prodávat, musím to mít ošetřeno z pohledu odpovědnosti a kvality due diligence a dokumentace,“ přiblížila Alice Koblovská. 

Srozumitelnost je grál

Jestliže se profese firemního právníka vrací na výsluní a zároveň se mění, nabízí se otázka, jaké dnes vyžaduje předpoklady. Martin Berdych z Komerční banky soudí, že klíčová je schopnost získat si a udržet si důvěru managementu, dobrá znalost prostředí firmy, schopnost dobře komunikovat a samozřejmě také orientace v domácí i mezinárodní legislativě. Zapomínat nelze ani na motivující a efektivní řízení týmu, kterému je třeba poskytovat podmínky pro rozvoj. „Určitě je velmi důležité mít vizi, být autentický a být schopen formulovat své myšlenky tak, aby to bylo srozumitelné,“ doplnil Michal Kalvoda z Kooperativy.

Velmi dobrou průpravou může být pro firemního právníka předchozí zkušenost v advokacii. Tuto cestu si velmi pochvaluje Alica Koblovská. Člověk podle ní zažije dril advokátní kanceláře, kde si takříkajíc oddře právo do detailů. Na těchto základech se potom dobře staví manažerské dovednosti.

Zároveň podle zúčastněných platí, že firemní právničina má přitažlivá specifika. „Ta profese má velkou výhodu v tom, že je dynamičtější, je víc o inovacích než například poměrně rigidní prostředí typu justice. Podnikoví právníci také často působí v mezinárodních skupinách, od některých tradičních právních disciplín je tak odlišuje mezinárodní kontext,“ vyzdvihl Michal Kalvoda.